Bestseller, espantajo.blog

26. listopadu 2008 v 12:39 | Literník |  Glosy
Katka
Před chvilkou jsem si přečetla zajímavou úvahu (mám-li to tak nazvat) a rozhodla jsem se ji zveřejnit na svém blogu (snad autorka nebude nic namítat), protože některé myšlenky jsou opravdu zajímavé a dotýkají se i mě samotné. Takže přeji příjemné počteníčko a nezapomeňte si prohlédnout autorčin blog:o)


Snad každý, kdo občas pozoruje, jak jeho tužka běhá po papíře, popř. jak se ruce rozběhly klávesnicí ve snaze zachytit něco, co možná úplně polapitelné ani není, se jednou za čas přistihne při tom, jak s připitomnělým úsměvem přemýšlí, jaké by to bylo vidět se v žebříčku nejprodávanějších autorů.

No jaké by to bylo...? Blbá otázka. Skvělé samozřejmě. Protože by to znamenalo, že lidi nepřestali číst, že knihkupectví neztratila smysl, že knihovny v republice v brzké době nezredukujeme na ty vědecké. Jo, uznávám, že záplava Večerů pod lampou v těch vesnických mě neuvádí jako čtenářku v nadšení, ale pořád to má svoje kouzlo, o kterém bych nerada jednou vyprávěla svým dětem jenom s chabou pomocí své sklerotické paměti.

Ale... taky by to možná ukazovalo na mou schopnost psát a zaujmout. Vyprávět. A popsat lidem příběh, který je osloví, takový, v němž si každý najde to svoje... Je jedno, jestli jde o vtip, romantickou zápletku, drama, okouzlující dialogy, či co vlastně ještě.

Myslím, že to je důvod, proč člověk do ruky tu tužku bere, pokud si nepíše deník a nezamyká ho na klíček. Proto, aby se druhým vloudil do paměti, aby ho jen tak nepustili z hlavy, aby se jím chvilku někdo zabýval, aby mu dal za pravdu... A z tisíce podobných důvodů. Aspoň já proto píšu rozhodně. Možná jsem větší introvert, než jsem myslela, ale v tomhle ve mně klíčí džin, který na malinké pohlazení vyskočí jako baletka a najednou nechce nic jiného než exhibovat.

Jenomže jak se takový bestseller má psát, na to mi recept nikdy nikdo nedal. Jasně, že vím, že se musím naladit na vlnu většiny. Ale jak? Nemůžu psát věci, kterým nevěřím. Proto nikdy nenapíšu červenou knihovnu. Nemůžu psát dialogy, které bych nikdy nevypustila z pusy. A upřímně při mém slovníku a nátuře prto nikdy nenapíšu chytlavý scénář k seriálu. Nemám ráda poezii bez pocitů, a proto nebudu psát o krajinkách a už si nevybavím, jak se píše formálně správně.
A tak bych mohla pokračovat donekonečna...

A přece jsem na jeden způsob, jak napsat něco vážně chytlavého, včera přišla. Jenže je to krasojízda amatérů pro červencovou televizní pohádku o zimním království. Mám bruslit na pódiu, které je vprostřed pokryté papírem, takže při sebemenším přešlapu hrozí, že se zřítím do orchestřiště.

Ten způsob si totiž říká vlastní příběh. Když jsem včera sseděla v křesle a četla jeden zajímavý blog, napadlo mě, že já přece VÍM, že by to byl bestseller. A ani by nikdo nemusel vědět, že jde o autobiografii - stejně by mi to málokdo věřil. Tenhle scénarista měl totiž fantazie ne za pět, ale za patnáct. V tom příběhu je vtip, romantika jako hrom, odvaha, příšerný smutek a spousta dalších věcí, taková malá tragikomedie.

Jenže není ono trochu riskantní bruslit na papírovém ledě, kdsyž občas vrávorám i na bosých nohou? Nevím... Nevím, jestli mě nepřeválcují vzpomínky. Jestli se mi povede zachytit to kouzlo, které ty okamžiky měly, když se děly, nevím, jestli dokážu najít ta správná slova. A nevím spoustu dalších věcí.

Je to strašně složitý. Možná každý z nás má před očima nějaký bestseller, jenomže vědět o něm je jedna věc a zachytit ho pak ta druhá. Jak najít slova, jak vystihnout atmosféru, jak se toho zhostit tak, abych se v tom sama poznala a při tom mě to samotnou nepřeválcovalo?

Můžu si třídit myšlenky, opakovat rozhovory, situace, prožít si znovu kus minulosti (a nutno říct, že většinu času krásný minulosti). ÚUžasná příležitost, sama s tím budu ve svým profesním životě stokorát pracovat. Jenom... Je něco jiného stát stranou a doprovázet, než se sama ponořit a plavat.

Je spousta věcí, které mi zatím brání a jsou i takové, které mě na tom neuvěřitelně lákají. Pořád proto nedokážu říct, jestli se na to papírové kluziště nakonec pustím, ale pokud se do toho dám, srdečně Vás zvu na premiéru. Jenom jednu laskavost, prosím... Vemte mi s sebou led a polštáře, kdybych se přeci jen zřítila do toho orchestřiště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mr. TaxeQ Mr. TaxeQ | Web | 26. listopadu 2008 v 14:17 | Reagovat

ČAU, NECHCES SPRATELIT? :)

2 Literník Literník | Web | 26. listopadu 2008 v 14:24 | Reagovat

Je mi líto, ale nic takového jako seznam ,,SBček" nevedu:o)

3 Polgara Polgara | Web | 30. listopadu 2008 v 12:01 | Reagovat

Zajímavá úvaha. Přiznám se, sama píši jeden příběh, ale stejně zase zůstane v šuplíku, jak je mým zvykem. Poslendí dobou něco napíšu, potom si to přečtu a zjistím, že je to naprostá pitomost, že by to lidi nečetli, poněvadž to v dnešní době neletí a smažu to.

Pak azčínám opět s prázdným papírem...

4 Es Es | E-mail | Web | 30. listopadu 2008 v 18:52 | Reagovat

Autorka zdraví a děkuje za takový vyznamenání, já si říkala, že se mi nějak zvýšila návštěvnost.:o) Při nejbližší příležitosti zájem vrátím a pořádně si počtu.

5 Literník Literník | Web | 30. listopadu 2008 v 20:17 | Reagovat

Es: není zač. Já jsem ráda, že takovou zajímavou úvahu o tématu, které se týká spousty z nás, mohu na svém blogu zveřejnit:)

6 Iswida Iswida | Web | 10. prosince 2008 v 21:08 | Reagovat

Zajímavé. Docela pravda. Jen jsem asi o něco sobečtější - já bych chtěla, aby lidi měli rádi moji literaturu proto, že je dobrá, ne proto, že vystihuje to, co je v módě. Sním o tom, že lidi zase začnou milovat poezii, ačkoli je to nesplnitelné. Netěší mě, že je v módě lehký humorný styl.

Polgaro, dám ti radu - nikdy nic nemaž jen proto, že by to lidi nečetli a že to neletí. Jednak jsou pořád ještě lidi, kteří jsou k módě skeptičtí, a pak, každá napsaná věta tě posune o nepatrný kousek dopředu. Je dobré si ty kousky schovávat. Třeba si je budeš chtít přečíst a pak tě povzbudí, když zjistít, že v tom vidíš nějaký pokrok.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama