Únor 2009

Honím si patku...

25. února 2009 v 18:29 | Lit |  Divadlo
Jak si pozorní čtenáři mohli všimnout, tento článek je zařazen do zcela nové rubriky, Divadlo. Už několikrát jsem se s vámi chtěla podělit o mé nejoblíbenější české umělce a jejich herecké výkony, proto jsem pro videa vytvořila novou kategorii, kde budete moci i vy shlédnout klasický český vtip a herecký um.

Novou rubriku jsem chtěla začít s geniální Barborkou Hrzánovou a jejím Hrdým Budžesem. Jenže na YouTube ještě není kompletní záznam, takže jsem byla nucena Helenku Součkovou nahradit jinými vtipálky. Kdo poznal titulní hlášku ,,Honím si patku..." jistě ví, na koho padla má volba. Geniální dvojici Kaiser + Lábus.

Tyhle dva šášuly jsem jako malá holka neměla příliš v lásce. Důvodem byl především Lábus, který si to u mě pohnojil coby Rumburak, nesympatická toť postava v jednom seriálu pro děti. Z tohoto principu jsem na jejich výstupy odmítala hledět. Jednoho dne jsem ale svůj odpor překonala a shlédla pár scének z pořadu Ruská ruleta. Dobře jsem udělala. Tak zábavné improvizační ptákoviny jsem ještě neviděla.

Jedné zdeptané dušičce...

24. února 2009 v 19:08 | Lit
Upřímně řečno, nikdy jsem neočekávala, že budou všichni s mými kritikami souhlasit. Chápu, že někteří mají na věc jiný názor, ale že to některou z mých nebohých obětí zasáhne na srdíčku, to jsem netušila. Zlá, zlá Lit! Asi se přehnu přes koleno:P
Nicméně se našla jedna dívenka, která se zprvu bránila ostře jako lev a hrdě se za své dílko postavila. Jaképak to bylo pro mě překvapení, když jsem zjistila, že zmíněná Babinka na svém blogu zveřejnila srdceryvný článek o tom, že se vším končí. S románem i se články (nutno podotknout, že o necelé tři hodiny už zase přidává na blog pixelky. Juchůůů.) No jo, tomu se říká silný duch.
Každopádně bych ráda vzkázala Babince (a jejím oddaným bodyguardkám) pár slov.

Má milá, ukřivděná Babinko,
nemíním se za svou kritiku omlouvat, protože za slovy, která jsem napsala si stojím, narozdíl od Tebe. Já mám svůj názor a nebojím se ho říct, tak napiš mi jediný důvod, proč bych ho nemohla zveřejnit?
To, že Tě psaní baví, je v naprostém pořádku. Někdy je ale potřeba slyšet i trochu ostřejší názor, ne jen ty pochvalné komentáře Tvých Sbéček, které jen vykonávají zdvořilostní návštěvu a píši Ti, jak jsi skvělá. Já možná takové milé komentáře nepíšu a ani nedokážu napsat, zato jsem upřímná a takových lidí by sis měla vážit možná víc. Každopádně se nemíním navážet do Tvých internetových kamarádek. To je Tvá věc.
Myslím, že pokud jsi skutečně Němka, pak to stačilo jen zmínit. Nemusíš se hned cítit dotčená. Když mi dá profesorka za pět z angličtiny, také po ní nevyjedu. Každý se učíme, takže ber svůj nedostatek jako fakt. Věř mi, že v životě Ti ho nikdo nebude omlouvat věčně. Navíc mnohé z chyb neměly s češtinou nic společného.
Ale abych Tě jen nekritizovala, samozřejmě, že máš u mě malý plusový bodík. Má povídka v angličtině by vypadala jako práce anličánka v předškolním věku:P
Co se týče Tvých výhružek ohledně konce románu: děláš to skutečně proto, že se Tě dotkla má kritika? Z Tvého jednání spíše usuzuji, že máš potřebu stát se největší chudinkou, kterou musí všichni oplakávat. Tož děvče! Seber se, piš, piš a piš (pokud Tě toskutečně baví tak, jak říkáš), ať svůj styl zlepšíš . Ta kritika Tě má nakopnout k lepším výkonům, ne k tomu, aby ses zahrabala a fňukala. Tak se sakra snaž, ať mi v budoucnu můžeš vytřít zrak.

S pozdravem, Lit.

No LoVe (Babinka)

22. února 2009 v 16:51 | Lit |  Rýpavá Lit
Název: No LoVe
Autorka: Babinka
Typ povídky: puberťácká
Komentář: Jestli budu mít někdy dítě podobné hlavní hrdince ,,románu," půjdu asi skočit z Nové radnice (pro nevědomé: obrázek nalevo).

Toto dílko mě zaujalo hned po přečtení úvodního upozornění ohledně kopírování. Slečna Babinka vyrazila do světa s odvážným tvrzením:
NEKOPÍROVAT!!
Jinak vás budu muset nahlásit :/a to se mi nechce
budu to totiž psát já z vlastní hlavy =P
Aneb jasná narážka na Blanch, Brabikate a další povídkářky: běžte se zahrabat. My víme, že své texty jen vydáváte za vlastní!!!

Nečíst!

21. února 2009 v 12:41 | Lit |  Knihy
...a jestli číst budete, pak si nestěžujte. Já vás varovala. Samozřejmě tím nemyslím následující článek. Ten si přečtěte. Povinně!

Jedna slepice s dóst dobrým hlasem...

21. února 2009 v 11:30 | Lit |  hudba
Opět jsem se rozhodla přispět do rubriky Hudba, tentokrát se vracím k modernímu žánru. Dnes jsem si vybrala osobu, která ač není příkladem vzorného způsobu života, vlastní hlas, jenž překoná všechny její vady na kráse. Zbožňovaná i nenáviděníhodná Amy Winehouse.
Poprvé jsem ji spatřila v klipu Rehab, kde mě naprosto zaujal její hlas a odvaha vtrhnout s jazzově naladěnou muzikou do světa. Začala jsem vyhledávat na internetu některé její písničky a velmi jsem se divila. Většina z nich, naprosto neznámých, byla stokrát lepší, než samotná píseň Rehab, která se stal už tak trochu ohranou peckou. A její nové písničky byly důkazem toho, že cokoliv v podání Amy zní prostě úžasně.

Téma: HP povídky

14. února 2009 v 11:38 | Lit |  Rozhovory
Dlouho jsem nevyzpovídala někoho z vás, po několika měsících tedy přináším rozhovor s Lajheril, jejíž blog naleznete na této adrese.
Inspiraci pro téma (povídky ze světa Harryho Pottera) jsem našla v jedné internetové diskuzi, kde se živě debatovalo o tom, proč se někteří povídkaři věnují raději FF tvorbě než vlastním smyšleným příběhům. Zaútočila jsem proto s několika otázkami na pár blogerů, z nichž mi ochotně odpověděla Lajheril.
Pokud budete mít chuť a pocit, že máte k otázkám co říci, klidně do komentářů odpovězte a já vaše reakce zařadím do článku.

Má láska, aneb jak jsem se vrátila do dob raného dětství

9. února 2009 v 15:15 | Lit |  Knihy
Znáte ten pocit, když se prokousáváte knihou se zdlouhavými dějovými pasážemi, které vás absolutně nebaví? Když máte sto chutí se na čtení vyprdnout, zaklapnout knihu a nikdy neotevřít? Přesto vydržíte číst do konce a pak se dostaví onen pocit lítosti, že všechno dobrodružství končí a vy se musíte s hlavními hrdiny rozloučit...
Já mám dokonce éru podobných knížek přesně pojmenovanou. Vernovská éra, aneb období, kdy jsem nadávala na několikastránkové pojednání o rozdílu mezi reflektorem a refraktorem, na složité fyzikální výpočty, teorie o výrobě svíček a podobně. Ale po přečtení celé knihy jsem stejně sáhla po další "vernovce." Zas a znovu. Jules Verne, toť srdeční záležitost mých raných čtenářských let.

PlS hLaAaSnEtHe O_o Toe WoDWazZz Woe!!!

6. února 2009 v 13:25 | Lit |  O blogu
YsEm w sOuThEzHi o bEsTh bLoGiIiS ThAkZhE WaAaS MoCiNkY PlS o wAsHe hLaAaSkY° ySeM ThAm pOd pRzEzDiIiWkOu sThUpId÷lItH A BuDu wAaAm fAkTh wDeCzNaAa kDyZh hLaAaSnEtHe yE ThO MoCiNkY DuUuLeZhItHeEe mOcInKy wAaAs lAwUyU WoE ;p, MuCk pA ;-* NiKdO Me NeMaAa LaAaAaAaD!!!!!! :((((((