Červencová četba

12. srpna 2010 v 19:52 | Lit |  Knihy
...aneb takové malé recenze na pár knížek, které jsem přelouskala za měsíc červenec. Nečekejte desítky titulů, na to jsem byla dost líná:o)

 Sophiina volba - William Styron


Když jsem poprvé držela tuto knihu v rukou, myslela jsem si, že se pouštím do přeslazeně tragického románku. Jediné, co jsem o ději věděla, byla tématika koncentračních táborů a nejznámější scéna, která dojala už miliony čtenářů po celém světě: samotná "Sophiina volba." Nakonec mě román překvapil. Kniha mi zprostředkovala atmosféru poválečných let v USA, zajímavosti o kontrastech severních a jižních oblastí a zajímavé osudy a vývoj tří hlavních postav. Samotná historie Sophiina života a její pobyt v koncentračním táboře je čtenáři dávána po malých lžičkách v retrospektivě a zprvu má čtenář pocit, jakoby snad ani tyto střípky nebyly nijak podstatné. Postupem času však úlomky do sebe začínají zapadat a celá minulost Sophie neuvěřitelně graduje, což posiluje také fakt její přítomnosti.
Kontrast mezi současností a minulostí se mi zdá mnohdy velmi klišéidní kompozicí (viz Titanic apod.) U této knihy však tento princip dokonale posiluje životní osudy a jejich vnímání čtenářem.   

Nikoho neponížíš - Arnošt Lustig


Soubor čtyř povídek, které spojují dvě fakta: doba, ve které se odehrávají (závěr druhé světové války), tragické osudy hlavních postav a zároveň situace, při kterých tito hrdinové zažívají jistým způsobem ponížení, podřazenost...
Přestože jsem o této tématice přečetla již spoustu knih (a spoustu toho viděla), nedá se říci, že bych při této knize měla pocit "čtení dokola, pořád o tom samém." Válka, židovství, koncentrační tábory...to vše vás nikdy nemůže nechat chladným, ať už si myslíte, že jde o "profláklé téma."
Na knize se mi rovněž líbilo, že všechny čtyři povídky naskytují pohled lidí z různých pozic: dívka, která se dostala na převýchovu do Německa, třináctiletý neduživý chlapec, jehož touha po hrdinství ho přivedla k německý vojákům, Němka a její život v Praze během okupace a na závěr supina lidí schovávající se ve sklepě židovské radnice, čekající na konec války. Jediné, co mi možná trochu vadilo, byl způsob autorova zakončení příběhů. Myslím si, že vyvolat vlnu smutku u čtenáře může být i jiným způsobem, než smrtí. Kolikrát právě vědomí, že musíte žít, může být daleko skličující.

Naši furianti - Ladislav Stroupežnický


Čistě touha odšrtnout si jednu položku v maturitním seznamu:o) Pokud chcete i vy přičíst jednu knihu pro vaše dobro, můžu toto drama vřele doporučit. Zaprvé se jedná o známé české dílo a byla by trochu ostuda neznat přece jen základní linii, zadruhé je přečteno za chvilku (hodinku, možná dvě) a zatřetí není vůbec špatné:P

Karel Čapek - Továrna na absolutno


Výborný román, při jehož čtení jsem opět musela uznat, jaký je Čapek geniální autor. Mnohým možná jeho kompozice nevyhovuje. Kniha totiž nemá žádnou lidskou hlavní roli, jejíž osud bychom mohli sledovat od začátku knihy do konce. Tuto úlohu zastupuje karburátor, tedy stroj na výrobu čisté energie, kolem něhož se celá kniha točí.
Skvělé úseky, na které člověk nezapomene, je Čapkova úvaha nad tím, co to vlastne to absolutno znamená, poprvé si pohrává s myšlenkou rozbití hmoty a uvolnění energie, teoretizuje nad tím, jak by lidstvo dopadlo, kdyby mělo všeho nadbytek, a co dokáže se samotným člověkem udělat náboženský fanatismus. Přestože se vám to může zdát jako velký maglajs, Čapek tyto úvahy dokázal spojit v jeden krátký a poutavý román.

Saturnin - Zdeněk Jirotka


Sedíte v kavárně, nudíte se a na vašem stole je mísa koblih. Co uděláte? Jsou lidé, kteří se dál na tuto mísu budou zamyšleně dívat. Pak jsou lidé, kteří se baví představou, že by koblihy začali házet po ostatních návštěvnících. A do třetice existují lidé, kteří to prostě a jednoduše udělají - Saturnin:) Aneb teorie doktora Vlacha...
Odpočinková kniha stvořená pro léto. V divadelní podobě jsem tento příběh viděla již pětkrát, proto mě zajímala samotná kniha. Přestože jsem spoustu z vtipných situací již znala, nemohla jsem se ubránit smíchu (ano, jsou i vtipy, které vás hned tak neomrzí.) Knize nemám co vytknout.

Kmotr - Mario Puzo

Když přečtete tuto knihu, vůbec nemáte chuť nad ní dále přemýšlet v nějakých hloubějších sférách či analyzovat její filozofické roviny. A to jednoduśe proto, že žádné nemá. Je to však tak neuvěřitelně nabitý děj z prostředí amerického mafiánského podsvětí, že vás nutí hltat jednotlivé řádky, odstavce, kapitoly. A co víc: ti taliánští zločinci vám přijdou jako neuvěřitelní frajeři a leckterá čtenářská duše se alespoň jednou vidí v jejích rolích.
Známé pořekadlo sice tvrdí, že: ,,...chlap, který nečetl Kmotra, není správný chlap," z čehož by leckteré potencionální čtenářky mohly soudit, že nejde patrně o knihu pro ně, ale já jsem živým důkazem, že i ženská se do tohoto románu dokáže ,,zažrat".

Rozečteno:

 V současnosti mám rozečteno Co je divadlo od Jana Bernarda. Výborná četba pro všechny, kteří se zajímají o divadlo. Přestože název k tomu může svádět, rozhodně nejde o teoretická, nudná fakta, ale obsahuje spoustu zajímavých úvah, perličky z historie a spoustu dalších informací, které vás zcela jistě zaujmou. Doporučuji!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mary-Ane Mary-Ane | Web | 12. srpna 2010 v 20:26 | Reagovat

Saturnin je nejlepší kniha. Hrozně se mi líbila a musela jsem se smát od začátku do konce:)

2 Livien Livien | Web | 12. srpna 2010 v 20:42 | Reagovat

To samé já tvrdím o Sophiině volbě. Nádherná kniha.
Narazila jsem na obrovské množství lidí, kteří Sophiinu volbu zavrhli z důvodu, že byla zdlouhavá a nudná a upřímně? Neprokouše-li se čtenář začátkem ani jiný názor mít nemůže. Začátek je poněkud zdlouhavý a nicneříkající. Ovšem za dočkání se chvíle, kdy se mladý Stingo poprvé setká s Nathanem a Sophii to přelouskání stojí a pak už strhující děj střídá strhující děj. Pro mě osobně jde o dokonalou a nádhernou knihu, která ve mě zanechala hlubokou rýhu a mnoho pohnutek k zamyšlení. Myslím, že právě Sophiina volba ve mě radikálně změnila názor na bezduché knihy typu Twiligh ságy a podobně. Styron má mou poklonu a veliký obdiv...

3 Lištička Lištička | Web | 13. srpna 2010 v 8:46 | Reagovat

Chytám z tebe deprese :-( Taky jsem měla naplánováno, jak přes prázdniny načtu něco k maturitě, ale měla jsem velké oči. Nestihla jsem ani polovic toho, co jsem původně doufala.

4 Divergent Girl Divergent Girl | Web | 13. srpna 2010 v 10:51 | Reagovat

Ty budeš tento školní rok maturovat? A to jsou knížky k maturitě? Já jsem za tyto prázdniny přečetla jenom jednu knížku a teď jsem v půli druhé. Ach jo. Asi to nestihnu :-(

5 matanov matanov | Web | 13. srpna 2010 v 11:52 | Reagovat

Kmotr je skvělý, ssouhlasím :-)

6 Brabikate Brabikate | Web | 13. srpna 2010 v 17:04 | Reagovat

Taky jsem četla Sophiinu volbu, zhruba tak před rokem, kdy mě chytla vlna americké prózy minulého století - takže Sophiina volba, knížky od Irvinga atd. Sophiinu volbu řadím do té sorty knížek, které na člověka vnitřně zapůsobí, něco v něm změní a nutí ho i po dlouhé době se k nim podvědomě vracet a přemýšlet nad nimi. To umí dle mého jen opravdu výjimečná díla.
Od Čapka doporučuji Válku s mloky, jestli budeš mít zase chuť někdy na "čapkovský styl". Ale ono asi sáhnout po jakékoli jeho knize není marné. :-)

Už dlouho se chystám na Saturnina, teď jsi mi ho připomněla. Asi si půjdu koupit knížku, u nás v knihovně je věčně vypůjčený. ;-)

7 Neriah Neriah | 14. srpna 2010 v 17:37 | Reagovat

Sophiinu volbu jsem přečetla taky tenhle červenec, i když začátek mě opravdu nebavil. Čekání mi ale vynahradilo úplně úžasné pokračování, a ještě dlouho po přečtení jsem nad knihou přemýšlela. Na Arnošta Lustiga se chci vrhnout ještě do konce srpna, ale Saturnina si přečtu dřív, potřebuju se zasmát.

8 Aleee Aleee | Web | 16. srpna 2010 v 18:13 | Reagovat

No páni, to jsi toho stihla přečíst hodně! Když jsem měla před maturitou já, taky jsem toho ale nejvíce přečetla na poslední chvíli, dokonce během školního roku. Na Sophiinu volbu jsem měla referát, tu básničku z konce knihy - Ustel si lože prostorné... si nechám jednou vyrýt jako epitaf. Každopádně teď se čtením moc nestíhám, no spíše se mi do toho vůbec nechce a nevím, čím to je... :-(

9 Evee Evee | E-mail | Web | 16. srpna 2010 v 18:21 | Reagovat

Čítaš veľa ako vidím..A to je si myslím na túto dobu dosť vzácne. Tiež nesmierne rada čítam a to hlavne historické romány. Pokiaľ ma kniha nezaujme nemá zmysel ju dočítať, ale v každej sa dá nájsť niečo pozitívne..Sú autori ktorí píšu napínavo, že prevraciam strany aby som zistila čo sa stane (:D:D)a autori ktorých strany iba prejdem očami a nič z toho nemám...

10 Storyteller Storyteller | Web | 16. srpna 2010 v 23:16 | Reagovat

A tak Sofiinu volbu jsem četl taky - nevýhodou téhle knížky je, že je to strašná bichle.

Saturnina mám moc rád.

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. srpna 2010 v 10:16 | Reagovat

Moc dobré a pestré degustační menu. Přeju dobrou chuť i do dalších chodů :-)

12 Miro Šmajda Bloger Miro Šmajda Bloger | Web | 19. srpna 2010 v 11:55 | Reagovat

[9]: Naprosto souhlasím, že číst knížky je v dnešní době vzácnost. A přečíst toho tolik za tak krátkou dobu je obdivuhodný. Já upřednostňuju taky historické romány, hlavně od Jean Plady ale "Kmotrem" taky nepohrdnu. Nesnáším bichle - 1000 stran o ničem, i když v každé knize se dá najít nějaká zajímavá myšlenka, postřeh ze života nebo inspirace... ;-)

13 Bianca Bianca | Web | 19. srpna 2010 v 22:49 | Reagovat

krásný blog :)

14 Nebanchamon Nebanchamon | E-mail | Web | 20. srpna 2010 v 23:04 | Reagovat

Ahoj ahoj. Pamatuješ si ještě na mě? Koukám, že Tvůj blog rozkvétá. Chtěl bych se tě zeptat, jestli bych nemohl použít Tvé dva články o matematice z Tvého minulého blogu, který jsi "opustila". Jsem líný podobné články překládat z angličtiny :-D. Prosím, odepiš mi na email. Přeji hodně úspěchů ve škole i při čtení!

15 dadulka dadulka | Web | 28. srpna 2010 v 19:29 | Reagovat

Velmi různorodý výběr. Sophiina volba prostě musí oslovit každého, kdo o sobě tvrdí, že se zajímá o klasickou literaturu. Tvorba amerického Jihu představuje svébytný celek sama o sobě. Zrovna nedávno jsem četla (i psala)o sborníku povídek novodobých jižanských autorů a neměl chybu :-) Továrnu na absolutno jsem rovněž četla nedávno a jen mě motivovala k dalšímu poznávání Čapkovy tvorby. No a Kmotr, to je kultovní záležitost, nadchl mě už na střední škole. Taková drzá poznámka na závěr - nenadávají ti do knihomolů? U mne to okolí občas má problém rozdýchat, hlavně když teď přes léto dávám tak tři knihy týdně :-D

16 Lit Lit | Web | 29. srpna 2010 v 12:22 | Reagovat

[15]: Knihomol? No, na základce se vyžívali. Na střední už tolik ne, vzhledem ke státní maturitě a povinným třiceti knihám spíš závidí:D Ne, naštěstí mám spolužáky, kteří jsou stejní fandové klasické literatury jako já, takže to bereme jako naprosto běžný koníček, bavíme se o našich zkušenostech s tou či onou knihou a navzájem si je doporučujeme...

17 dadulka dadulka | Web | 31. srpna 2010 v 13:38 | Reagovat

[16]:30 knih týdně za 4 roky? To není zas tak moc, my měli povinnou alespoň jednu měsíčně a stejně mi to bylo málo :o)

18 Lit Lit | Web | 1. září 2010 v 7:00 | Reagovat

[17]: Není to mnoho, ale když člověk na to kašle, popřípadě si chce číst něco jiného mimo seznam, tak je to potom problém dohnat ve čtvrťáku, kdy máš milion jiných věcí:o)

19 dadulka dadulka | Web | 3. září 2010 v 7:28 | Reagovat

Koukám, že jsem do předchozího komentáře napsala pěkný blábol...Samozřejmě jsem měla na mysli 30 knih celkem za 4 roky, ale jak vidno, bylo to tak pochopeno. 30 knih týdně nedám ani já :o) Ono je možná lepší, když máš povinně odevzdat čtenářský deník 1x měsíčně s předepsanou přečtenou knihou, než když ti nechají prostor přečíst si to, kdy chceš... pak to hodně lidí odkládá na poslední chvíli. Nám deníky i známkovali, a kdo neodevzdal, měl za pět, takže si to každý rozmyslel :-D

20 cocotier cocotier | Web | 5. září 2010 v 20:46 | Reagovat

Pěkný seznam, škoda jen, že máte k maturitám předepsané seznamy knih.
Jinak bych doporučila knihy: Po Valentýnu, Hrdina a Pijpelinky. O žádné slaďáčky se nejedná. Typické knihy nizozemských autorů. (Mám pro ně slabost.) ;-)

21 paní archivová paní archivová | Web | 4. prosince 2010 v 17:31 | Reagovat

Saturnin :) ach. Četla jsem knihu už několikrát a příběh mě baví i po mnoha reprízách stejnojmenného seriálu. Je to taková netypická česká klasika (což je v podstatě trochu neslučitelné, ale jak jinak to nazvat, netuším). *palečky nahoru*

22 gmail signup gmail signup | E-mail | Web | 17. května 2017 v 10:37 | Reagovat

•    I've read your entire information that you stocks in your article and I must say I love it. Many thanks for writing this post. I appreciate it. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama