Knihy

Červencová četba

12. srpna 2010 v 19:52 | Lit
...aneb takové malé recenze na pár knížek, které jsem přelouskala za měsíc červenec. Nečekejte desítky titulů, na to jsem byla dost líná:o)

Není Čapek jako Čapek...

21. června 2010 v 15:43 | Lit
Vždycky je mi hrozně líto spisovatelů, kteří z jakéhokoliv důvodů upadli do kategorie "neznámí," popřípadě "zapomenuti," ač by jejich díla mohla předčít i kdovíjaké velikány, které naši češtináři vyzdvihují do nebe a div jim nenasazují svatozáře.
A já se před časem rozhodla jednomu takovému "chudákovi" dát šanci. Josefu Čapkovi. Jistě vás napadne, že on to přeci není takový chuděra a že je docela známý. No, jen mi vy, chytrolíni, vyjmenujte alespoň jedno jeho literární dílo, na kterém by nespolupracoval se svým mladším bráchou Karlem (Pejsek a kočička se nepočítá. To by bylo moc snadné...)

Milan Kundera

25. dubna 2010 v 17:00 | Lit
kultura.idnes.cz
S panem Kunderou jsem si ještě před nedávnem spojovala pouze tyto dvě informace: slavný spisovatel, který emigroval do Francie, dle fotek dosti nesympatický morous.
Když mě jednoho dne osvítilo a já se rozhodla přečíst si Žert, netušila jsem, že jsem na počátku své druhé osudové lásky (tou prvou byl Jules Verne).
Žert jsem zaklapla s nadšením a během následujících tří týdnů přečetla další tři knihy: Směšné lásky, Valčík na rozloučenou, Nesnesitelná lehkost bytí. Sama sobě jsem si trochu vyčítala rychlost, s jakou jsem všechny tři romány zhltla. Blbost si "vychutnávám" půl roku a opravdový skvost sfouknu během dvou dnů! Naštěstí pan Kundera nelelkuje a píše dál (k potěšení jednoho nadšeného čtenáře.)

Lit radí a doporučuje:o)

12. dubna 2010 v 9:06 | Lit
Lit©
Dle předvolebních slibů obou velkých stran bychom se my, třeťáci, sice státní maturity neměli dočkat (a tak by následující článek byl jistě zbytečným)......buďme ale realisti!
Spoustu z mých vrstevníků v nočních můrách děsí a osypky jim přivádí seznam literárních děl.
Nuže jsem se z vlastní dobroty rozhodla podělit se s podobnými případy o své zkušenosti a názory na ty knihy, které jsem přečetla (bohužel seznamy děl se na školách mohou odlišovat, takže se neděste, když uvidíte tituly vám absolutně nicneříkající:o))
Malé upozornění: velmi stručné a výstižné komentáře budou spíše subjektivního rázu. A kdyby náhodou někdo chtěl přihodit pár svých vlastních názorů, neostýchejte se a napište!

Nečíst!

21. února 2009 v 12:41 | Lit
...a jestli číst budete, pak si nestěžujte. Já vás varovala. Samozřejmě tím nemyslím následující článek. Ten si přečtěte. Povinně!

Má láska, aneb jak jsem se vrátila do dob raného dětství

9. února 2009 v 15:15 | Lit
Znáte ten pocit, když se prokousáváte knihou se zdlouhavými dějovými pasážemi, které vás absolutně nebaví? Když máte sto chutí se na čtení vyprdnout, zaklapnout knihu a nikdy neotevřít? Přesto vydržíte číst do konce a pak se dostaví onen pocit lítosti, že všechno dobrodružství končí a vy se musíte s hlavními hrdiny rozloučit...
Já mám dokonce éru podobných knížek přesně pojmenovanou. Vernovská éra, aneb období, kdy jsem nadávala na několikastránkové pojednání o rozdílu mezi reflektorem a refraktorem, na složité fyzikální výpočty, teorie o výrobě svíček a podobně. Ale po přečtení celé knihy jsem stejně sáhla po další "vernovce." Zas a znovu. Jules Verne, toť srdeční záležitost mých raných čtenářských let.

Milostné písně starého Egypta - Břetislav Vachala

30. listopadu 2008 v 21:05 | Literník
Na českém trhu se vyskytuje jen pár opravdu dobrých překladů egyptské literatury, které by navíc byly dostupné pro obyčejnou veřejnost. Jednou z podobných je publikace Milostné písně starého Egypta pana Břetislava Vachaly, kterou mohu vřele doporučit všem milovníkům starého Egypta či poezie. Jako malou ukázku toho, jak vypadal obsah staroegyptské básně v češtině, předkládám úryvek z textu, který mě nejvíce zaujal, protože nese zajímavou myšlenku i pro moderní lidi. Stačí si pod pyramidami, faraony a papem představit něco jiného:o)

Antikrist - Friedrich Nietzsche

25. listopadu 2008 v 19:05 | Literník
Před několika dny jsem dočetla Antikrista, dílo známého filozofa Friedricha Nietzscheho. Jeho názory a myšlenky mě velice zaujaly. Tím nemyslím, že s nimi do jedné souhlasím, ale
rozhodně stály za to, aby o nich člověk uvažoval.
Souhrně je kniha pokusem o kritiku křesťanství a dotýká se takových témat jako kněz, Bible, mučedníci, evangelia...
 
 

Reklama